Tuto neděli jsem navštívil poprvé v životě Matějskou pouť. Jako malý kluk jsem různé kolotoče a atrakce miloval, takže mi to nedalo a byl jsem se tam ještě s pár přáteli podívat. Už při vstupu do areálu Holešovického výstaviště, kde se pouť pořádá, mne zarazila velice dlouhá fronta lidí před pokladnami. Naštěstí pokladní byly rychlé, takže jsme tam vystáli nějakých sedm minut a hurá, byli jsme uvnitř. No, lidí tam bylo hodně, chvílema jsme se museli prodírat, ale kdo zná přepravní špičky v metru, tomu to ani nepříjde. Musím říct, že atrakcí tam bylo opravdu hodně, různých druhů, velikostí a zcela mě fascinuje, co všechno lidé dokáží vymyslet, aby se zabavili. Přenést některé tyto stroje o 200 let nazpět, byli by považovány za nástroje mučení. Ovšem atrakce, které mne nejvíce zaujaly (ať už svou šíleností nebo množstvím odvahy, která je potřeba na něco takového vlézt) byly Booster a Bungee.

Booster je v podstatě velice velká (v tomto případě vysoká) centrifuga, postavená na výšku. Odhaduji výšku, kolem padesátí metrů. Na obou koncích ramena jsou sedačky pro čtyři lidi. Celé se to otáčí na vlastní ose a navíc i sedačky se otáčejí po ose vlastní, takže se stane, že letíte vzhůru nohama obovskou rychlostí směrem k zemi. Tolik k popisu

Po dlouhém přemlouvání, mne přítel donutil abychom koupili na Booster lístky. Přiznám se, že když jsem viděl jak to vypadá v akci, vůbec se mi nechtělo. Při čekání jsem měl chuť svůj lístek někomu darovat :), stačilo pouze to jak lidé, kteří kolem nás “proletěli”, křičeli (nedokázal jsem odhadnout jestli strachy nebo nadšením) a nebo pohled na to jak nohama vzhůru z té výšky padají hlavou dolů. Celou dobu při čekání jsem si říkal, “proč já?, proč SAKRA JÁ??!”. Naštěstí nikdo, kdo poté slezl, nezvracel nebo neomdlel, takže i to mi dodalo kuráž. Všichni vypadali, že si to ohromě užili (”šílenci - ještě z toho mají radost”, myslel jsem si), a nechápal jsem svého přítele, který z toho byl úplně nadšený ještě než na to vlezl :). Konečně jsme byli na řadě…čekali jsme s dvojící, která měla být na stejné straně ramene jako my, než se atrakce zastaví. A protože vidina blízké smrti zbližuje, zeptal jsem se neznámé slečny, z té dvojice, jestli má taky takový strach jako já. Usmála se a řekla, že na tom byla minulý rok a že je to super ať se nebojím že je to zážitek. OK, řekl jsem si, zvládnu to taky - budu chlap!

Byly jsme usazeni, připoutáni (dost pevně a těsně), ale v okamžiku, kdy se rameno začalo otáčet (zvolna) a pod nohama se mi vzdalovala pevná zem, mne veškeré chlapství přešlo. Nedokážu ten pocit popsat. Ale kdybych mohl okamžitě bych slezl Leč, bohužel už jsem byl v padesáti metrech nad zemí. V tuto chvíli nasedala, dole na vzdálené zemi, druhá čtveřice, která bude na druhé straně ramene, takže celá atrakce byla zastavena v kolmé poloze. Musím říct, že tyhle chvíle byly pro mne nejhorší. Stačilo malinko natočit hlavu dolů a vidět mé nohy jak se kývají nad těma malýma lidičkama a stánkama. I hudba v té výšce byla ztlumená. Vždycky jsem si myslel, že mi výšky nedělají problémy, ale asi jsem se spletl. A je to tu! Najednou jsme se začali otáčet směrem vzad. Chtěl jsem zavřít oči, ale to by se mi udělalo určitě ještě víc zle. Po první otáčce, jsem si řekl, že to není tak zlé. Ale ouha! Při druhé (mnohem rychlejší) jsme se překlopili hlavou dolů. A to už mne donutilo křičet. Věřte mi, že Vám nic jiného nezbývá Začali jsem se otáčet čím dál rychleji. Najednou ze mne spadli veškeré pocity strachu a já si to začal užívat. Ani mi nepřišlo, že jsem hlavou dolů. Začal jsem si vychutnávat tu velkou rychlost a ty nezvyklé polohy mého těla a nohou. Zjistil jsem, že Ti lidé před námi nekřičeli strachy. Ještě dodám, že ta atrakce je tak fikaně udělaná, že když padáte směrem dolů, příjde Vám, že se musíte zákonitě rozbít o zem. Je to tím, že v krajní poloze je mezi vašima nohama a zemí zhruba metr a půl výšky (samozřejmě bezpečné, ale odhadněte to v té rychlosti ). To Vám vžene taky trochu toho adrenalinu do krve.

Po skončení, jsem byl ještě deset minut roztřesený a cítil jsem těžké nohy - nedkážu odhadnout jaké přetížení jsem zažil, ale troufnu si říci, že něco mezi 2 - 2.5g. Pořád jsem nemohl uvěřit co se to se mnou dělo. Byl to šílený zážitek, ale šel bych klidně znovu a rád! Takové pocity a množství adrenalinu nezažijete moc často. A navíc Vám to dodá zvláštní druh seběvědomí

Vyzkoušeli jsme ještě další tři atrakce - dvě varianty horské dráhy, jakýsi šílený “kolotoč” na kterém se otáčíte čtyřmi směry naráz (občas také hlavou dolů), ale v porovnání s Boostererem to byly oddechovky K Bungee řeknu už jenom to, že je to ještě šílenější než Booster (dle mého pohledu), a že jsme na to nakonec nešli (jednak kvůli ceně a druhak, tohle je už opravdu moc), ale víc Vám napoví video, které je na konci tohoto příspěvku.

Následující videa Vám, řeknou mnohem víc než dokážu popsat. Obdivuji člověka, který natočil to druhé, protože nechápu jak v ruce udržel telefon