Včera jsem měl možost vyzkoušet si “hru” na koncertní křídlo! Záměrně je slovo hra v uvozovkách, protože jsem v klavíru začátečník, takže o nějakém hudebním přednesu nemůže být řeč :) Abych to vysvětlil…

Už nějakou dobu (asi tři roky) se o hru na klavír zajímám, Casio Privia PX-110takže hned jak to bylo v našich finančních možnostech, jsme si pořídili instrument a zaplatili výuku :).  Kvůli rozměrům, ceně a hlučnosti máme digitální piano (Casio Privia PX-110). Ale každý, kdo už nějakou dobu hraje, Vám řekne, že hraní na elektroniku není “to ono” (pokud to není elektronický klavír za 100 000). Sice je zde simulace klavírní mechaniky (tzn. jsou zde kladívka = váha klapek je podobná), takže potom nemáte problém přejít na “pravý klavír”, ale stejně necítíte jak celý nástroj pracuje (např. “údery do strun”).

Takže…když jsem našemu učiteli řekl, že jsem v životě neměl v ruce pravý klavír, zařídil nám přístup do učebny na pražské konzervatoři, aby jsme si to “vyzkoušeli”. No řeknu Vám…je to síla. Už jenom pohled na tak monunentální nástroj mi bere dech. Byl to asi tří metrový Petrof z nějakých 80. let a pořizovací cenou 220 000! Bál jsem se vůbec dotknout :D Ale pánové ! (dámy, samozřejmě také :) ). Ten zvuk…ty pocity….neumím to popsat….ještě teď jsem trochu mimo. Vůbec se mi tam odsuď nechtělo. Mít tolik peněz, hned bych “objednával” - i kdybych měl z obýváku vyházet všechen nábytek :D Teď na chudáka Casio koukám jak na póvl…. :)